Maják

Maják je CMS pro Pirátské weby. Postavený je na Wagtail.

Pod pokličkou

Wagtail a Django jsou poměrně vyspělé frameworky. Vždy mysli na to, že problém co řešíš, už pravděpodobně řešil někdo před tebou. A obvykle existuje elegantní řešení.

Pár užitečných odkazů:

• docs Wagtail
• docs Django

A za zmínku stojí Awesome Wagtail jako přehled pluginů a rozšíření pro Wagtail.

Rozšíření která používáme:

• wagtail-metadata
  • upravený template shared/templates/wagtailmetadata/parts/tags.html

Struktura projektu

.
├── donate          = app na web dary.pirati.cz
├── elections2021   = app na količní web k volbám 2021
├── senate          = app na web senat.pirati.cz
├── senat_campaign  = app na weby kandidátů na senátory
├── districts       = app na web kraje.pirati.cz
├── district        = app na weby oblastních sdružení
├── uniweb          = app na univerzalni webove stranky
...
├── majak           = Django projekt s konfigurací Majáku
├── shared          = app se sdílenými static soubory a templaty pro weby
├── calendar_utils  = app s modelem a utilitami na iCal kalendáře
├── tuning          = app na tuning administračního rozhraní Majáku
└── users           = app s custom user modelem a SSO, apod.

Poznámky k uspořádání:

• nesdílíme a nemícháme modely zděděné z Page mezi jednotlivými appkami a weby, abychom předešli rozbití cizího webu
• části definice tříd stránek sdílíme jako mixin pattern (shared.models.ArticleMixin, share.models.SubpageMixin, apod.)
• sdílet se mohou obyčejné Django modely z models.Model, ale umístěné v nějaké appce/knihovně určené pro sdílení (shared, calendar_utils, apod.), nikoliv mezi weby (mezi appkami na weby by nikdy neměly vzniknout závislosti)

Konfigurace webu

Konfigurace konkrétního webu (odkazy do patičky, Matomo ID, apod.) se definuje v kořenové xxxHomePage webu. Je to pro uživatele snažší na správu než Site Settings Wagtailu pro konfigurace webů. A pro vývojáře je to skoro jedno.

Z různých podstránek webu se k té konfiguraci dostaneme přes property root_page kterou přidává shared.models.SubpageMixin. V xxxHomePage webu je třeba definovat root_page tak, aby vedla na self.

Styleguide

Některé weby využívají Pirátskou UI styleguide pro vzhled. Idea je, že se budou sdílet nejen statické assety (CSS, JS, ...), ale i univerzální kusy template, které se dají includovat v různých webech (patička webu, karta článku do přehledu, atp.).

Sdílené části využívané na více webech se umísťují do:

shared/static/styleguideXX/     = statické assety (CSS, JS, obrázky, ...)
shared/templates/styleguideXX/  = snippety pro include v templatech

XX v názvu adresáře je číslo major a minor verze šablony. Např. styleguide18 obsahuje věci ze šablony verze 1.8.x. Důvodem je snažší migrace na novější verze šablony, které mohou obsahovat nekompatibilní změny. Každý web tak může (a nemusí) migrovat nezávisle dle potřeby.

Různé verze šablony jsou k vidění na styleguide.pirati.cz

Kalendáře

Pro práci s kalendáři v iCal formátu je připravena appka calendar_utils.

Poskytuje CalendarMixin do modelu, který přidá fieldy calendar_url pro editaci a calendar pro vazbu na model Calendar (který se plní a automaticky spravuje na pozadí). Typicky se použije ve Wagtail settings pro web, kde stačí calendar_url zpřístupnit pro editaci.

Kalendář se stáhne při uložení modelu obsahujícího CalendarMixin.

Appka přidává management command update_callendars, který stahuje a updatuje kalendáře. Je třeba ho pravidelně volat na pozadí (přes CRON).

Celery (Import z Jekyllu)

Import z Jekyll GitHub repozitářů pirátských webů je řešen asynchroně přes Celery. Celery využívá Redis, který může běžet např. lokálně, typicky 6379: V envu pak je pak potřeba mít nastavený Celery broker:

CELERY_BROKER_URL=redis://localhost:6379/6
CELERY_RESULT_BACKEND=redis://localhost:6379/6

Aby se celery tasky vykonávaly, je potřeba pustit celery v terminálu:

celery -A majak worker

Pokud není zadán CELERY_BROKER_URL, tak se automaticky nastaví CELERY_TASK_ALWAYS_EAGER = True, čímž se tasky vykonají synchronně přímo v procesu webserveru.

Stránka 404

Pokud je třeba vlastní 404 pro web, stačí do kořenové xxxHomePage webu definovat metodu get_404_response vracející Django HTTP Reponse objekt.

def get_404_response(self, request):
    return HttpResponse("Stránka nenalezena", status=404)

Deployment

Konfigurace

Je třeba nastavit environment proměnné:

V produkci musí být navíc nastaveno:

Různé:

Settings pro appky na weby:

Management commands

Přes CRON je třeba na pozadí spouštět Django manage.py commandy:

• clearsessions - maže expirované sessions (denně až týdně)
• publish_scheduled_pages - publikuje naplánované stránky (každou hodinu)
• update_callendars - stáhne a aktualizuje kalendáře (několikrát denně)
• update_main_timeline_articles - aktualizuje články na pirati.cz z https://piratipracuji.cz/api/
• update_redmine_issues - aktualizuje programované body MS a KS stránek napojených na Redmine (několikrát denně)

Fulltextové vyhledávání v češtině

Pro fulltextové vyhledávání je třeba do PostgreSQL přidat slovníky do adresáře /usr/local/share/postgresql/tsearch_data/.

V databázi Majáku je třeba nakonfigurovat český fulltext:

CREATE TEXT SEARCH DICTIONARY cspell (template=ispell, dictfile=czech, afffile=czech, stopwords=czech);
CREATE TEXT SEARCH CONFIGURATION czech (copy=english);
ALTER TEXT SEARCH CONFIGURATION czech ALTER MAPPING FOR word, asciiword WITH cspell, simple;
CREATE extension IF NOT EXISTS unaccent;

Otestovat funkčnost lze dotazem:

SELECT * FROM ts_debug('czech', 'Příliš žluťoučký kůň se napil žluté vody');

Dále nastavit environment proměnnou SEARCH_CONFIG=czech. A nakonec jednorázově spustit naplnění indexu pro vyhledávání python manage.py update_index. Aktualizace indexu poté probíhají automaticky při uložení stránek.

Přidání nového webu

Doména či subdoména se musí nakonfigurovat v:

• environment proměnné DJANGO_ALLOWED_HOSTS
• proxy před Majákem

Vývoj

Pro vývoj je definován pomocný Makefile pro časté akce. Pro nápovědu zavolej:

$ make help

Lokální instalace a spuštění

Vytvoření virtualenv pro instalaci závislostí

Vytvoř virtualenv:

$ make venv

Vytvoří virtualenv ve složce .venv. Předpokládá že výchozí python v terminálu je Python 3. Pokud tomu tak není, použijte třeba Pyenv pro instalaci více verzí Pythonu bez rizika rozbití systému.

Aktivace virtualenvu

Před prací na projektu je třeba aktivovat virtualenv. To bohužel nejde dělat pomocí nástroje make. Je třeba zavolat příkaz:

$ source .venv/bin/activate

Můžete asi na to vytvořit alias pro shell. Do ~/.bash_profile nebo ~/.zshrc nebo jiného konfiguračního souboru dle vašeho shellu přidejte:

alias senv='source .venv/bin/activate'

A pak můžete virtualenv aktivovat pouze jednoduchým voláním:

$ senv

Pro sofistikovanější řešení, které vám aktivuje virtualenv při změně adresáře na adresář s projektem, slouží nástroj direnv.

Deaktivace virtualenvu se dělá příkazem:

$ deactivate

Instalace závislostí

V aktivovaném virtualenvu spusťte:

$ make install

To nainstaluje Pythonní závislosti pro vývoj projektu na lokále.

Nastavení environment proměnných

Environment proměnné (viz konfigurace výše) se načítají ze souboru .env, který může vypadat takto:

DATABASE_URL=postgres://db:db@localhost:5432/majak
OIDC_RP_REALM_URL=http://localhost:8080/auth/realms/master/
OIDC_RP_CLIENT_ID=majak
OIDC_RP_CLIENT_SECRET=abcd

Pro lokální vývoj obsahují settings tyto výchozí hodnoty:

DEBUG = True
ALLOWED_HOSTS = ["*"]
MAJAK_ENV = "dev"

Autentifikace a autorizace

Jako OIDC server můžete použít lokálně spuštěný Keycloak z Dev Tools.

Prvním přihlášením přes OIDC se vytvoří uživatel, ale bez oprávnění. Je třeba mu přes Django shell (viz níže) nastavit oprávnění pro přístup do administrace:

from users.models import User
u = User.objects.get()
u.is_superuser = True
u.is_staff = True
u.save()

Management projektu

Migrace databáze

Aplikuj migrace databáze:

$ make migrate

Při změně modelů vygeneruj migrace pomocí:

$ make migrations

Spuštění development serveru

Django development server na portu 8006 se spustí příkazem:

$ make run

Poté můžete otevřít web na adrese http://localhost:8006

Debug Toolbar

Pro spuštění development serveru s Django Debug Toolbar nastavte environment proměnnou DEBUG_TOOLBAR. Např.:

$ DEBUG_TOOLBAR=1 make run

Django shell

Django shell používající shell_plus z Django extensions spustíte:

$ make shell

Lokální weby

Pro vývoj různých webů si nastavte v /etc/hosts (na Linux, Mac OS, apod.) pojmenované aliasy k lokální IP 127.0.0.1 jako např.:

127.0.0.1   majak.loc dalsiweb.loc

K Majáku spuštěnému v development serveru na portu 8006 se pak dostanete na adrese http://majak.loc:8006/admin/.

A pokud nějakému webu v nastavení v Majáku dáte adresu třeba dalsiweb.loc a port 8006, dostanete se pak na něj přes adresu http://dalsiweb.loc:8006.

Testy

Používá se testovací framework pytest. Spuštění testů:

$ pytest

Případně přes make, ale bez možnosti parametrizovat spuštění testů:

$ make test

Coverage report:

$ make coverage

Code quality

K formátování kódu se používá black. Doporučujeme ho nainstalovat do vašeho editoru kódu, aby soubory přeformátoval po uložení.

Přeformátování kódu nástrojem black je součástí pre-commit hooks (viz níže).

Součástí pre-commit hooků je také automatické seřazení importů v Pythonních souborech nástrojem isort.

Pre-commit hooky

Použivá se pre-commit framework pro management git pre-commit hooks.

Máte-li pre-commit framework nainstalovaný spusttě příkaz:

$ make install-hooks

Ten naisntaluje hooky pro projekt. A poté při každém commitu dojde k požadovaným akcím na změněných souborech.

Ručně se dají hooky na všechny soubory spustit příkazem:

$ make hooks

Upgrade závislostí

K upgrade se používají pip-tools (pip install pip-tools):

$ cd requirements/
$ pip-compile -U base.in
$ pip-compile -U production.in
$ pip-compile -U dev.in

Tím se vygenerují base.txt, production.txt a dev.txt.